Listopad 1989 uzavřel éru, ve které byla naše země pod všudypřítomným vlivem někdejšího Sovětského svazu. Tato závislost byla vše prostupující, od povinné ruštiny, přes ekonomické parametry, až po vnucovanou lásku ke všemu sovětskému. Nad tím vším byla navíc jen těžce zapomenutelná zkušenost z okupace v srpnu 1968. Po listopadu 1989 jsme věřili, že vše nenormální nahradí život v normalitě, kterou nám přinese svoboda a Západ, a pod dojmem zářných zítřků jsme z našich životů velkoryse vytěsnili i srpnové trauma. A v srpnu 1993 podepsali mezistátní smlouvu o přátelství a spolupráci český prezident Havel a jeho ruský protějšek Boris Jelcin. Preambule dosud platné smlouvy připomíná tradiční přátelské vztahy mezi národy obou států, přesvědčení, že vzájemná úcta a spolupráce mezi oběma státy odpovídá zájmům České republiky a Ruské federace, a slouží upevňování míru, bezpečnosti a spolupráce v Evropě.
Jak šel čas, tak nám byly staré rány znovu připomínány, a korunovala je věta premiéra Fialy: „Jsme ve válce“, míněno s Ruskem. A k tomu se přidala další myšlenková zkratka, že vše, co je proslovanské, je i proruské, a vše, co je proruské, je i proputinovské, a vše, co je proputinovské, je i prototalitní. Kdy se z rusofobie stal jazyk diplomatů? A kdy se nenávist a pohrdání jedním národem, a potírání vlastních kořenů, stalo součástí našich školních osnov? A kam může tento trend vmanévrovat nejen střední Evropu? To jsou otázky, o kterých budeme dnes diskutovat s docentem Michalem Térou. Je to historik, slavista, překladatel, básník. Jsem moc ráda, že vás tady mám.
Sněmovna se postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Brně
Sněmovna ve čtvrtek odpoledne přijala vládní usnesení, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně. Text vyzval organizátory akce, aby od jejího konání ustoupili, což zástupci pořadatelských organizací odmítli. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.
„Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání,“ stojí ve vládním usnesení. Dolní komora v něm také odsoudila jakékoli projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání v tuzemsku.
Vládní poslanci odsoudili konání sjezdu sudetských Němců
Sněmovna ve čtvrtek hlasy poslanců vládní koalice přijala usnesení odsuzující konání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který proběhne koncem příštího týdne v Brně. Opozice již dříve oznámila, že „nahnědlému divadlu“ nehodlá asistovat a na jednání nedorazila. Pro návrh usnesení hlasovalo 73 poslanců.
Fraška, kritizuje Posselt usnesení české koalice. Macinka mu vyčetl minulost
Hlasování českých poslanců o usnesení namířeném proti konání sjezdu sudetských Němců v Brně byla fraška a karikatura parlamentarismu. Řekl to předák sudetských Němců Bernd Posselt. Sjezd se podle něj navzdory hlasování v Brně příští týden uskuteční. Případné pokojné demonstrace odpůrců sjezdu hodlá respektovat. Na vyjádření Posselta pro iDNES.cz zareagoval český ministr zahraničí Petr Macinka.
Sjezd sudetských Němců v Brně 2026 se blíží. Kdy se koná a co nabídne program
Brno se tento víkend stane dějištěm 76. sjezdu sudetských Němců, který se v Česku uskuteční vůbec poprvé. Akce nabídne kulturní program, diskuse i pietní akty připomínající oběti nacismu a poválečného odsunu. Událost zároveň vyvolává i kontroverze a protesty části veřejnosti.
Sjezd sudetských Němců v Brně: jaký nabídne program, kdo přijede a proč se koná
Po loňském 75. sjezdu sudetských Němců v bavorském Řezně uvedl předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt, že by se sněm mohl v roce 2026 konat v Brně. Stalo se tak na základě pozvání představitelů multižánrového festivalu Meeting Brno. Ti tehdy zmínili, že je nejvyšší čas, aby se sudetští Němci a Češi setkali v České republice.
Společným bodem bude rovněž přednáška s názvem Přepiště dějiny: Sudeťáci pro začátečníky, bohoslužba porozumění nebo závěrečný pietní akt na Kounicových kolejích k uctění památky obětí nacistické perzekuce a druhé světové války. „Naše setkání se v Brně ponese v duchu porozumění, evropské odpovědnosti a dobrého sousedství,“ napsal v oficiální pozvánce na událost předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.
Na Sudetoněmecký sjezd do Brna přijedou i rakouští Svobodní. Vyžene je Okamura ze země?
To ale Tomiu Okamurovi ani některým dalším českým nacionalistům ve spolupráci s nimi nikdy nevadilo. Okamura rakouské Svobodné několikrát označil za blízké partnery a bývalého předsedu FPÖ, potomka sudetských Němců H. C. Stracheho, dokonce považuje za svého osobního přítele. Podobně úzký vztah k rakouským Svobodným má ústy své předsedkyně Zuzany Majerové například hnutí Trikolora.
Jak Majerová, tak Okamura přitom zároveň patří k nejhlasitějším kritikům Sudetoněmeckého sjezdu v Brně – ten zjevně považují za mnohem větší nebezpečí pro návrat nacismu do Evropy než politický program svých nejbližších zahraničních partnerů, kteří ovšem mají – na rozdíl od krajanských sdružení sudetských Němců – reálnou politickou moc.
Okamura a spol. mají velký problém. Proto straší a šermují seznamy údajných zrádců
Povyk, který okolo víkendového sjezdu sudetských Němců v Brně spustila především SPD a její menší satelity, podle expertů ukazuje, jakým způsobem část české politické scény pracuje s emocí strachu. SPD tím řeší velký problém, když sedí ve vládě, jejíž politika je často v příkrém rozporu s tím, co strana hlásala před volbami.
Podstatou usmíření, míní politolog, je to, že nezpochybňuje historické křivdy. „A že jsme schopni je uznat jako součást naší historie. A současně se soustředíme na budoucí spolupráci,“ dodává Cabada a za příklad uvádí poválečné Německo, které se přihlásilo k odpovědnosti za nacistické zločiny a k povinnosti zabránit opakování podobných excesů.
Zrušte sjezd v Brně, píše spolek Svatopluk sudetským Němcům. Ti ho tam naopak zvou
Spolek Svatopluk exdiplomata Petra Druláka poslal dopis šéfovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndu Posseltovi. Vyzývá ho, aby přehodnotil rozhodnutí uspořádat v květnu tradiční Sudetoněmecké dny poprvé v České republice. Posselt to odmítl a Druláka na sjezd do Brna pozval také: „Respektuji jeho názor a prosím, aby on respektoval ten můj,“ říká šéf landsmanšaftu pro HlídacíPes.org. Dopis podepsalo přes čtyřicet signatářů, mimo jiné z hnutí Stačilo, z Institutu Václava Klause nebo serveru Parlamentní listy.
Celý název:Národnostní mapa jižní Moravy : s podrobnou mapou Mikulovska, Pohořelicka a Hustopečska a srovnávacími mapami politických okresů historických zemí /
Jan Urban, novinář, pedagog, disident komunistického režimu, signatář Charty 77, spoluzakladatel, lídr a mluvčí Občanského fóra a držitel několika novinářských cen. „Voliči jsou otrávení prakticky ze všech herců na scéně,“ napsal na konto českých politiků dneška. Jaký má on k dnešním politikům vztah? Proč podle něj došlo k totálnímu fiasku sociálních demokratů? A jsme přes veškeré výhrady a chyby po 35 letech od listopadové revoluce zhruba tam, kde jsme měli být? Moderuje Barbora Tachecí.
Článek + audio: https://rozhl.as/bdh
