Pekly naše prababičky a babičky, je to pozapomenuté pečivo, které kdysi patřilo k nejoblíbenějším a nesmělo chybět při žádném obřadu od narození až do smrti. Mrváň se pekl z tuhého kynutého těsta, které se vyválelo do podlouhlé šišky a ta se svinula do kroužku o průměru asi 30 cm a trochu přimáčkla, aby se zploštila. Vnější okraje se kolem dokola hluboko nařezaly nožem. Při pečení se jizvy roztáhly a vzniklo husté vroubkování. Mrváně souvisely s obyčeji vážícími se k přivolávání jara a zajišťování budoucí úrody.
Mrváň je názov koláča vyskytujúci sa v obciach v južnom páse západného a stredného Slovenska. Patrí k najstarším slovanským pomenovaniam koláčov. Na Slovensku sa piekol pri príležitosti vianočných a veľkonočných sviatkov, na svadbu, na kar i na žatvu. S mrváňom sa chodilo aj do polí orodovať za úrodu. Mával okrúhlu formu, plnú alebo s otvorom. Navrchu býval zdobený ozdobami z cesta, často s motívmi obilia, kvetín alebo vtáčikov
