Báseň starého Indiána

Nezajímá mě, z čeho žiješ.
Chci vědět, po čem toužíš,
a zda máš odvahu setkat se s touhou svého srdce.

Nezajímá mě tvůj věk.
Chci vědět, jestli bys riskoval,
aby se na tebe dívali jako na hlupáka kvůli tvé lásce,
snu, nebo kvůli dobrodružstvím, aby si opravdu žil.

Nezajímá mě, jaké tvé planety stojí spolu s Měsícem.
Chci vědět, jestli ses dotkl středu svého smutku,
zda v tobě zanechala v životě rány zrada,
a zda ses už kvůli strachu z dalších bolestí stáhl.

Chci vědět, jestli by si uměl žít s bolestí, s mou či s tvou.
Jestli umíš divoce tančit a nechat, aby tě extáze naplnila
až po konec tvého prstu bez toho,
aby si mávl opatrnosti, nebo tomu, abychom byli realisté,
nebo abychom pamatovali na hranice lidského bytí.

Nezajímá mě, jestli příběh, který mi povídáš je pravdivý.
Chci vědět, jestli dokážeš někoho zklamat,
abys byl pravdivý k sobě samému,
a jestli umíš snést obvinění ze zrady proto,
aby si nezradil svou vlastní duši.

Chci vědět, jestli vidíš to krásné i tehdy,
když to není krásné každý den,
a že život pochází z Boží přítomnosti.

Chci vědět, jestli dokážeš žít s neúspěchem,
s mým nebo s tvým a přece se zastavit na břehu jezera
a zakřičet stříbrnému měsíci: „ANO!“

Nezajímá mě, kde žiješ a kolik vyděláváš.
Chci vědět, jestli dokážeš vstát po noci plné smutku a pochybností,
unavený a s kostmi rozbitými se postarat o děti ?

Nezajímá mě kdo jsi a jak ses sem dostal.
Chci vědět, jestli stojíš se mnou uprostřed ohně bez toho, abys ses vylekal.

Nezajímá mě kde, co a s kým ses učil.
Chci vědět, co tě podrží zevnitř,
když už se všechno ostatní zřítilo.

Chci vědět, jestli dokážeš být sám se sebou
a zda jsi opravdu rád sám se sebou v prázdných chvílích.

Autor: Marek Adamec dne 4.4.2014

zdroj: http://www.seberizeni.cz/basen-stareho-indiana/

na hřebeni Malé Fatry

Zaujal mě příspěvek na Twitteru: 

M.W.Nawrath ‏@VonWrath  26. 3.

Kdysi jsem na hřebeni Malé Fatry našel propletené kostry dravého ptáka a hlodavce. Ten příběh, který je za tím schován, mě dodnes zajímá.

Petr Dragel ‏@DragelCZ  26. 3.

@VonWrath  Lze to pojmout i jako bajku :-)

M.W.Nawrath ‏@VonWrath  26. 3.

@DragelCZ Sepíšeš to? :-)

Petr Dragel ‏@DragelCZ  26. 3.

@VonWrath Dej mi na rozmyšlenou pár dní :-)

Petr Dragel ‏@DragelCZ  26. 3.

@VonWrath Chceš dát té bajce něco konkrétního?

M.W.Nawrath ‏@VonWrath  26. 3.

@DragelCZ Nechám se překvapit!

A tak jsem začal přemýšlet co to mohlo být za hlodavce a dravce. Jak se asi mohla poštolka milovat se syslem a při tom je načapat medvěd. Jak se mohli prát orel s bobrem, jak potkan vyprávěl příběh jestřábovi .... 

Ani jeden z nápadů, proč jsou zapleteni v sobě nebyl tak úplně ten pravý, až mě dnes napadal tento:

Na hřebeni Malé Fatry znuděně leží svišť, čas od času se líně převalí z jednoho boku na druhý. Letí okolo káně, které je na lovu. Když vidí sviště, střemhlav se k němu vrhne, aby sviště ulovilo. Při střemhlavém letu slyší, jak svišť říká: "To je ale nuda." Káně se dopálilo. Že by snad ono bylo nudné? Že by snad jeho lovecký styl byl nudný, kolik generací káňat už takhle nakrmil! Káně chytne sviště do pařátů: "Teď mi už neutečeš!" 

"No to je dost, že jsi mě ulovilo káně, už jsem myslel, že tu umřu nudou!" v klidu odpoví svišť, který je svírán v káněcích pařátech. 

"To jako, že jsi tu na mě svišti čekal?" 

"Čekal a nečekal, kdyby přišel někdo jiný, bylo by to stejně jedno. Život je stejně nuda, tak mě už konečně pořádně ulov, abych měl pokoj." 

"Tebe nebaví život?" 

"Ne, je to nuda!" řekl znuděně svišť a líně se protáhl v káněcích pařátech.  Káně už na nic nečekalo a ukončilo svišťův život jedním mistrným klovnutím. Pak začalo svým zobákem porcovat sviště a jednotlivé kousky pojídat. "Takhle by měl chutnat čerstvý svišť?" pomyslelo si káně. "To je nějaké divné! Vždyť jsme si před chvílí spolu ještě povídali!" a opět ochutná další kus masa ze sviště. "Je to nějaké divé! Divně chutná!" Káně se podívá na znuděný a neúčastný výraz mrtvého svištího obličeje. "Je otrávený! Sakra a já jsem na to naletělo! Je otrávený nudou!", řeklo už o hodně klidněji káně, protože mu už nuda začala kolovat v žilách. Ještě si sice několikrát znuděně odrthlo ze sviští pochoutky, ale pak jídlo znuděně vzdalo a jen znuděně zíralo po okolí hřebene Malé Fatry. "To je ale nuda ...", káně se líně přikrylo sviští mrtvolou, protože mu začala být zima od čerstvě padajícího sněhu.