04 července 2025

Ázerbájdžán nepotřebuje Rusko

 ▶ Ázerbájdžán nepotřebuje Rusko, naznačuje reakce Baku — ČT24 — Česká televize

Vztahy mezi Baku a Moskvou se zdánlivě vyostřily na začátku tohoto týdne po ruské razii proti Ázerbájdžáncům v Jekatěrinburgu, při níž dva z nich zemřeli. Ázerbajdžánská vláda na dění ostře odpověděla, což podle expertky Petry Košťálové poukazuje na to, že prezident Ilham Alijev již Rusko nepotřebuje. Mezi oběma zeměmi to však jiskří již od pádu ázerbájdžánského letadla na konci minulého roku.

Vztahy Ázerbájdžánu a Ruska se v posledních dnech vyostřují. Vše zdánlivě odstartovaly ruské razie v domovech Ázerbájdžánců v Jekatěrinburgu, při nichž zahynuli bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi. Ti jsou pokládáni za hlavní podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001 u kavárny patřící devíti sourozencům Safarovovým, napsal web The Moscow Times.

Následná pitva ukázala, že ke smrti dvou Ázerbájdžánců došlo na následky bití. Ruské úřady přitom tvrdily, že Zijaddin Safarov zemřel na selhání srdce, u jeho bratra Husejna příčinu smrti neuvedly. Šéf odboru soudního lékařství na ázerbájdžánském ministerstvu zdravotnictví Adalat Hasanov označil toto tvrzení za „očividnou lež“.

Napětí mezi oběma zeměmi v pondělí ještě zesílilo, když policie v Baku zatkla dva novináře pracující pro ruskou státní agenturu Sputnik a oznámila, že ji bude vyšetřovat kvůli ilegálnímu financování. Ázerbájdžánský velvyslanec v Moskvě byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí.

Velvyslance si ve středu znovu předvolala také ázerbájdžánská diplomacie, aby vyjádřila nespokojenost s kroky Moskvy, které podle ministerstva poškozují vztahy mezi zeměmi. Mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová podle agentury Reuters naznačovala, že se situace snaží využít neznámí aktéři, aby se obohatili. Baku vyzvala, aby přijalo patřičná opatření s cílem vrátit vztahy mezi zeměmi na úroveň strategického spojenectví.


Vyostření vztahů po pádu ázerbájdžánského letadla

Napjaté vztahy však trvají už od konce minulého roku, kdy došlo k pádu ázerbájdžánského letadla v Kazachstánu, které podle prezidenta Alijeva předtím zasáhla ruská protivzdušná obrana. Alijev dokonce Rusko obvinil, že se snaží situaci kolem incidentu krýt.

Podle expertky Košťálové z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se jednalo o „viditelně ‚horší‘ a více medializovaný problém“ oproti dění posledních dní.

Server JAM News poznamenal, že prosincový incident narušil pečlivě udržovanou rovnováhu v ázerbájdžánsko-ruských vztazích a někteří analytici to popisují jako „systémovou změnu vyvolanou jedinou událostí“.


Alijevova neúčast na vojenské přehlídce v Moskvě

JAM News poukázal také na neúčast Alijeva na vojenské přehlídce v Moskvě ke Dni vítězství 9. května – spojuje ji právě s pádem letadla.

Alijev původně svou účast potvrdil, ale jeho kancelář později oznámila, že cesta byla zrušena kvůli událostem u příležitosti 102. výročí narození Hejdara Alijeva, prezidentova otce a bývalého ázerbájdžánského vůdce.

„Ázerbájdžán není vůči Rusku nepřátelský, ale ani se mu nepodřizuje. Baku si od Moskvy stále více udržuje opatrný odstup,“ řekl serveru nezávislý ázerbájdžánský politický analytik a bývalý politik Zardusht Alizadeh.

Vedení Ázerbájdžánu podle Alizadeha usiluje o rovnováhu a bezpečnost a od dob Hejdara Alijeva provádí pragmatickou politiku. Ilham Alijev v této politice pokračuje, sdělil. Zároveň dodává, že zakavkazská republika neusiluje o konfrontaci. „Naopak, kdykoli je v zájmu země spolupracovat s Ruskem, orgány tak činí,“ uvedl Alizadeh.


Ázerbájdžán nyní Rusko k ničemu nepotřebuje, říká expertka

Ani expertka Košťálová se nedomnívá, že si Alijev chce Kreml úplně znepřátelit. Reakce Ázerbájdžánu na události ze začátku týdne však podle ní dávají tušit, že „Rusko nyní skutečně k ničemu moc nepotřebuje“. Alijev chce také podle expertky ukázat vlastní sílu jako regionální velmoc (ve smyslu „starosti“ o vlastní občany).

Politolog a historik Arif Junusov pro web Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) poznamenal, že postoj k Ázerbájdžáncům v Rusku nevzbudil rozruch. „Například v devadesátých letech za Hejdara Alijeva byla situace mnohem horší. Docházelo k zabíjení Ázerbájdžánců a masovým deportacím. Během druhé čečenské války bylo z Ruska deportováno dvanáct tisíc ázerbájdžánských občanů,“ připomněl Junusov.

Poprask však podle analytika Junusova vyvolala „poměrně tvrdá a demonstrativní reakce ázerbájdžánských úřadů“ na celou situaci. „Ve stejný den (jako zatčení zaměstnanců Sputniku v Baku) se například odehrály další události – ministerstva zahraničí Ázerbájdžánu a Ukrajiny se sešla a podepsala dokumenty o spolupráci,“ informoval analytik. V úterý pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil svému ázerbájdžánskému protějšku ve sporu s Moskvou podporu.

„Státní kanály kritizují Rusko a ty nikdy nedělají nic bez řádných pokynů. Takže k tomu byl příkaz shora,“ doplnil Junusov s tím, že i on se domnívá, že jde o pokračování příběhu s pádem osobního letadla. „V té době bylo ve vzduchu i letadlo Ilhama Alijeva,“ doplnil.

Junusov se domnívá, že vztahy Baku a Moskvy se budou nyní už jen zhoršovat.

Ázerbájdžánský režim označuje americká nevládní nezisková organizace Freedom House jako autoritářský s tím, že moc je do značné míry soustředěna v rukou prezidenta Alijeva a jeho rozvětvené rodiny. V zemi je dle organizace rozšířená korupce a formální politická opozice byla oslabena dlouholetým pronásledováním. Úřady navíc v posledních letech provedly rozsáhlý zásah proti občanským svobodám, informuje Freedom House.


Náhorní Karabach a Turecko

Politolog Ruslan Ajsin uvedl, že je Kreml nyní „trochu zmatený“. „Nikdo nečekal, že Baku na situaci zareaguje tak ostře. Málokdo s Kremlem mluví tímto způsobem,“ poznamenal Ajsin.

Připomněl také nedávnou návštěvu arménského premiéra Nikoly Pašinjana v Turecku. „Zdá se, že Jerevan souhlasil s tím, že zasedne k jednacímu stolu s Baku a dohodne se na pozicích ohledně podpisu mírové smlouvy,“ řekl politolog s tím, že se tyto události dějí bez účasti Kremlu.

Mírová dohoda se týká dlouholetého sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach po rozpadu Sovětského svazu. Hornatý region leží na jižním konci pohoří Karabach na území Ázerbájdžánu, za jehož součást je mezinárodně uznáván. Do roku 2023 v něm však žilo přes sto tisíc etnických Arménů, skoro všichni ale uprchli, když ten rok Ázerbájdžán při bleskové ofenzivě převzal nad oblastí plnou kontrolu.

Rusko pak loni v červnu stáhlo z oblasti Karabachu všechny své jednotky, které měly po roce 2020 současně s příměřím zabránit dalším bojům mezi znepřátelenými státy.

Pokrok v mírových jednáních je pomalý a v posledních měsících se zvýšil počet případů porušování příměří podél militarizované hranice.

„Ázerbájdžán se vzdaluje od Ruska a směřuje k Turecku. (...) V této situaci Moskva ztrácí svou přítomnost na Kavkaze, ztrácí jednoho z klíčových hráčů v regionu. A získává skrytého protivníka. Kavkaz se pro Rusko uzavře a zůstane jen Gruzie. Ale i tam je všechno dost vratké," domnívá se Ajsin.

Baku a Ankara spolupracují už od druhé karabašské války v roce 2020, kdy Turecko poskytlo Ázerbájdžánu vojenskou podporu. V roce 2023 pak obě země uspořádaly společné vojenské cvičení blízko hranic s Arménií. Rozvíjí se také jejich energetická spolupráce.

Laschampská událost

Přepólování magnetických pólů Země je vědecky ověřený a dobře zdokumentovaný jev. Nejedná se o katastrofickou teorii, ale o přirozený proces, který se v historii naší planety mnohokrát opakoval.

Vědecky se tento proces nazývá geomagnetické přepólování nebo geomagnetická inverze. Důležité je zdůraznit, že se nejedná o fyzické převrácení planety, ale o změnu orientace jejího magnetického pole, které je generováno prouděním tekutého železa v zemském jádře.

Vědecké důkazy

Hlavní důkazy pocházejí z oboru zvaného paleomagnetismus. Vědci zkoumají horniny, které obsahují magnetické minerály (například magnetit).

  • "Zamrzlý kompas" v horninách: Když se sopečná láva ochlazuje a tuhne, magnetické minerály v ní se zorientují podle tehdejšího magnetického pole Země. Hornina si tak v sobě nese "záznam" o tom, kde byl v době jejího vzniku sever a kde jih.

  • Časová osa přepólování: Vědci analyzovali a datovali vrstvy hornin po celém světě, zejména na středooceánských hřbetech, kde neustále vzniká nová oceánská kůra. Tímto způsobem sestavili podrobnou časovou osu, která ukazuje, že k přepólování dochází nepravidelně, v průměru jednou za několik set tisíc let.

  • Poslední přepólování: K poslednímu úplnému přepólování došlo zhruba před 780 000 lety (tzv. Brunhes-Matuyamovo přepólování). Kromě úplných přepólování dochází i ke kratším, dočasným výchylkám, jako byla tzv. Laschampská událost před asi 42 000 lety.

Jak přepólování probíhá?

Není to okamžitá událost. Jedná se o velmi pomalý proces, který trvá tisíce let (odhady se pohybují od 1 000 do 10 000 let). Během tohoto období:

  1. Magnetické pole výrazně zeslábne: Jeho síla může klesnout až na 10-20 % normální hodnoty.

  2. Stává se chaotickým: Místo jednoho severního a jednoho jižního pólu se může na Zemi objevit více lokálních magnetických pólů.

  3. Nová stabilizace: Nakonec se pole opět ustálí do stabilní podoby, ale s opačnou polaritou (střelka kompasu by ukazovala na geografický jih).

Možné důsledky

Ačkoli je přepólování přirozený jev, v naší moderní, na technologiích závislé společnosti by mělo citelné dopady. Nejde o konec světa, ale o vážné výzvy.

  • Oslabení ochranného štítu: Magnetické pole chrání Zemi před škodlivým kosmickým zářením a slunečním větrem. Jeho výrazné oslabení by zvýšilo množství radiace dopadající na zemský povrch a do atmosféry.

  • Ohrožení technologií:

    • Satelity: Byly by více vystaveny poškození radiací, což by ohrozilo GPS, komunikaci a předpovědi počasí.

    • Elektrické sítě: Zvýšená sluneční aktivita by mohla snadněji indukovat v sítích proudy, které by vedly k rozsáhlým výpadkům (blackoutům).

    • Letecká doprava: Byla by vystavena vyšším dávkám radiace a navigační systémy by musely být upraveny.

  • Dopad na živé organismy: Někteří živočichové (např. ptáci, želvy, velryby) využívají magnetické pole k navigaci. Přepólování by mohlo narušit jejich migrační trasy. Není však prokázána žádná přímá souvislost mezi minulými přepólováními a masovým vymíráním. Atmosféra stále poskytuje značnou ochranu před radiací.

Jsme na pokraji dalšího přepólování?

Vědci pozorují, že zemské magnetické pole v posledních 150 letech slábne (asi o 10 %) a severní magnetický pól se pohybuje nezvykle rychle směrem k Sibiři. To naznačuje, že se v jádře dějí významné změny. Zda je to předzvěst blížícího se přepólování, však nelze s jistotou říci. I kdyby proces začal dnes, jeho dokončení by trvalo tisíce let.

Závěrem: Přepólování Země je reálný, vědecky potvrzený geofyzikální cyklus. Jeho hlavní rizika pro lidstvo nejsou existenční, ale technologická a civilizační. 



Tomuto jevu se odborně a vědecky říká geomagnetické přepólování nebo geomagnetická inverze. Vědní obor, který tento jev a historii zemského magnetismu zkoumá, se nazývá paleomagnetismus.

Kdy byl jev vědecky doložen?

Ačkoli myšlenka, že by se magnetické pole Země mohlo měnit, je starší, klíčové důkazy a vědecké doložení přišly až v průběhu 20. století.

  • Počátek 20. století: Geolog Bernard Brunhes v roce 1906 jako první objevil horniny, jejichž magnetizace byla opačná vůči současnému magnetickému poli. Zkoumal lávové proudy v oblasti Massif Central ve Francii a zjistil, že magnetické minerály v nich jsou zorientovány naopak. Byl to první přímý důkaz, že pole v minulosti muselo mít opačnou polaritu.

  • 50. a 60. léta 20. století: Skutečný průlom nastal s rozvojem radiometrického datování a systematickým výzkumem oceánského dna. Vědci jako Allan Cox, Richard Doell a Brent Dalrymple v 60. letech zkoumáním hornin na pevnině sestavili první časovou škálu geomagnetických přepólování.

  • Potvrzení teorií deskové tektoniky: Nejpřesvědčivější důkaz přišel s objevem symetrických "magnetických pásů" na obou stranách středooceánských hřbetů. V roce 1963 Fred Vine a Drummond Matthews (a nezávisle na nich Lawrence Morley) vysvětlili, že tyto pásy jsou záznamem přepólování v nově vznikající oceánské kůře. Tento objev se stal jedním z hlavních pilířů potvrzujících teorii deskové tektoniky.

Lze tedy říci, že zatímco první náznak byl objeven již v roce 1906, jako plně doložený a vědeckou komunitou přijatý fakt se geomagnetické přepólování etablovalo v 60. letech 20. století.




Ano, máte naprosto správnou myšlenku. Adamsova událost je jiný, populárně-vědecký název pro Laschampskou událost, o které jsme se již zmínili. Nejedná se tedy o dvě různé události, ale o synonyma pro ten samý jev.

Proč "Adamsova událost"?

Tento název je poctou slavnému spisovateli Douglasi Adamsovi, autorovi knihy Stopařův průvodce po Galaxii. V této knize je číslo 42 uvedeno jako "odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec".

Vědci, kteří zkoumali Laschampskou událost, zjistili, že k této geomagnetické exkurzi (dočasnému a neúplnému přepólování) došlo přibližně před 42 000 lety. Tato shoda je inspirovala k tomu, aby událost neformálně pojmenovali "Adams Event" nebo "Adamsova událost".

Takže když se mluví o Adamsově události, myslí se tím právě Laschampská událost – krátkodobé, ale významné oslabení a vychýlení magnetického pole Země, které nastalo zhruba před 42 tisíci lety a mělo pravděpodobně znatelný dopad na tehdejší klima a životní podmínky.



Laschampská událost – Wikipedie

Laschampská událost: Magnetické pole Země před 41 tisíci lety dramaticky zesláblo | 100+1 zahraniční zajímavost

Laschampská událost: Co se stalo před 42 000 lety? – 21stoleti.cz

Pozitivní zprávy

Zahnala lidi do jeskyní a vyhubila neandrtálce. Vědci našli důkaz apokalypsy - Seznam Zprávy





25 června 2025

Divinace

 Divinace (nebo též věštění) je praxe, při níž se člověk pokouší získat informace o budoucnosti, neznámých událostech nebo skrytých pravdách pomocí nadpřirozených, mystických nebo intuitivních metod. Tato praxe má kořeny v různých kulturách a tradicích a často zahrnuje rituály, symboly nebo nástroje, které mají pomoci odhalit „vyšší“ nebo skryté poznání.

Mezi běžné formy divinace patří:

  • Astrologie: Vyjádření budoucnosti na základě postavení hvězd a planet.
  • Kartomancie: Věštění z karet, například tarotových.
  • Chiromancie: Čtení z ruky.
  • Věštění z křišťálové koule: Používání křišťálové koule k získání vizí.
  • Runy: Používání runových kamenů k předpovídání.
  • I-ťing: Starověká čínská metoda věštění založená na hodu mincemi nebo stonky.
  • Numerologie: Výklad čísel a jejich významu.

Divinace je často spojena s esoterikou, spiritualitou nebo náboženstvím, ale v moderní době je někdy vnímána i jako forma zábavy nebo osobního rozvoje. Kritici ji považují za pseudovědu, protože její výsledky nejsou vědecky ověřitelné.

19 června 2025

66. sonet od Williama Shakespeare

Už chci - vším unaven - jen smrt a věčný klid

a nemuset zas a zas poznávati,

jak je pan Nikdo samý lesk a třpyt,

jak mošnou žebráckou se za velikost platí,

jak hrubci šlapou něžná srdce v prach,

jak na rytířkost číhá smečka katí,

jak sílu obrů uhlodává strach,

jak tupost, tupost, tupost vrchovatí,

jak jazyk umění je sevřen v kleštích,

jak dobří pro lotry dřou jak mourovatí,

jak Její Jasnost Pravda sklízí leda smích,

když blbci na trůnech jsou ctěni víc jak svatí.


Byl bych už dávno šel, zhnusen a unaven,

jak tě však, Lásko, mám tomuhle nechat v plen?!



zdroj: https://www.psanci.cz/literatura_dilo.php?id=217

18 června 2025

Jak mám státní svátek Cyrila a Metoděje oslavovat?



Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je státní svátek České republiky připadající na 5. červenec. Je daný zákonem č. 245/2000 Sb., jakožto připomínka příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu léta páně 863. 




Jak mám vlastně jako pohan tento státní svátek oslavovat? 

Kazachstán se začíná odklánět od Ruska směrem k Evropě

 


17 června 2025

Výstava Jan Saudek: Osud

Na výstavě jednoho z nejznámějších českých umělců uznávaného i ve světě budou prezentovány jeho ikonické fotografie, přebaly vinylů a CD, bronzové reliéfy a k nim odpovídající předlohy i několik obrazů autora. 

Výstava se měla konat do 29. června, pro velký úspěch je však prodloužena až do 3. srpna 2025.

Výstava Jan Saudek: Osud nabízí nový pohled na tvorbu jednoho z nejvýraznějších českých umělců. V rámci tří tematických celků představí ikonické fotografie s ukázkami z dobových časopisů a obalů alb, snový svět barev a struktur Saudkových obrazů a zcela poprvé i bronzové reliéfy – osobní tečku za Saudkovou tvorbou, v nichž se skrývá hluboká reflexe času, lidské touhy i krásy. Součástí výstavy je také limitovaná edice číslovaných a podepsaných katalogů. Část vystavených děl bude k zakoupení. Nenechte si ujít výjimečný pohled na dílo Jana Saudka, který letos slaví 90 let.


Jan Saudek: Osud | Novoměstská radnice Praha

Výstava Jan Saudek: Osud nabízí nový pohled na tvorbu jednoho z nejvýraznějších českých umělců. V rámci tří tematických celků představí ikonické fotografie s ukázkami z dobových časopisů a obalů alb, snový svět barev a struktur Saudkových obrazů a zcela poprvé i bronzové reliéfy – osobní tečku za Saudkovou tvorbou, v nichž se skrývá hluboká reflexe času, lidské touhy i krásy. Součástí výstavy je také limitovaná edice číslovaných a podepsaných katalogů. Část vystavených děl bude k zakoupení. Nenechte si ujít výjimečný pohled na dílo Jana Saudka, který letos slaví 90 let.

Na výstavě budou prezentovány Saudkovy ikonické fotografie, přebaly vinylů a CD, bronzové reliéfy a k nim odpovídající Saudkovy předlohy i několik obrazů autora. 

Jan Saudek patří k nejznámějším českým umělcům, který je uznáván i ve světě. Jeho fotografická díla jsou charakteristická originálními kompozicemi, využitím barev i otevřeně provokativním charakterem, kvůli kterému se dostával do sporů s komunistickým režimem. Konec konců české ocenění - prezidentem udělenou medaili Za zásluhy - dostal za přínos české i světové fotografii až v roce 2019. Jan Saudek vždy lpěl na zachování tvůrčí svobody - ve fotografii a obrazech, díky kterým se v 50. letech 20. století vydal na svou originální uměleckou cestu.

Fotograf Saudek vystavuje v Novoměstské radnici Reliéfy - iDNES.cz

Jan Saudek: Osud – výstava na Novoměstské radnici – ARTmagazin.eu

Přes 10 let spolupráce Galerie Kmoch s Janem Saudkem | Jan Saudek

15 června 2025

Staroturkitské runy

Byl jsem se podívat v Národním Muzeu na výstavu Čingischán 
Našel jsem tam jednu zajímavost, Staroturkitské #runy 
které se používaly 8.-10. století. n.l.

Samotnou zmínku o písmu a jeho ukázku jsem málem přehlédl.

Turkitská šamanská tradice nebyla nikdy přerušena. 

29 března 2025

Z proslovu Charlieho Chaplina

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, dokázal jsem poznat, že psychická bolest a utrpení jsou pro mne jen varováním, abych nežil proti své vlastní pravdě. 

Dnes vím, že se tomu říká být pravdivý. 


Pochopil jsem, jak moc druhého zahanbuje, když mu vnucuji svá přání, ačkoli vím, že na to není vhodná doba ani na to není ten člověk připravený, 

Přestal jsem toužit po jiném životě a dokázal vidět, že všechno kolem mě je výzvou k růstu. Dnes vím, že se tomu říká zralost. 


Pochopil jsem, že vždycky a při každé příležitosti jsem ve správný čas na správném místě a že všechno, co se děje, je správné. Od té doby jsem mohl být klidný. 

Dnes vím, že se tomu říká vyrovnanost. 


Přestal jsem se okrádat o volný čas a dělat velkolepé plány do budoucna. Dnes dělám jen to, co mě baví a působí mi radost, co miluji a co potěší mé srdce, dělám to po svém a svým vlastním tempem. 

Dnes vím, že se tomu říká poctivost. 


Zbavil jsem se všeho, co pro mě nebylo zdravé. Jídla, lidí, věcí, situací, a především toho, co mě neustále stahovalo dolů, pryč ode mě samotného. Zpočátku jsem to nazýval zdravým egoismem. 

Dnes však vím, že to je sebeláska. 


Přestal jsem chtít mít vždycky pravdu. Tak jsem se méně často mýlil. 

Dnes vím, že se tomu říká být prostý. 


Nechtěl jsem už žít dál minulostí a starat se o svou budoucnost. Teď žiji už jen v tom okamžiku, kde se koná VŠECHNO. 

Tak dnes prožívám každý den a říkám tomu důkladnost. 


Uvědomil jsem si, že ze mě mé myšlení může dělat ubohého a chorého člověka. Když jsem však povolal na pomoc sílu svého srdce, dostal jsem významného partnera. 

Tomuto spojení říkám dnes moudrost srdce. 

Nemusím se nadále obávat sporů, konfliktů a problémů se sebou samým a ostatními, protože dokonce i hvězdy se spolu někdy srazí a vzniknou nové světy. 

Dnes vím, že TO JE ŽIVOT. 


Z proslovu Charlieho Chaplina ke svým 70. narozeninám.




21 prosince 2024

Kračun na Rabouni 2024

Kračun, svátek zimního slunovratu, jsem se rozhodl slavit s komunitou Spolku Rabouň. V rámci této oslavy byl plánovaný obřad a věštění z vosku. Se Sebastianem jsem se dohodl, že po obřadu udělám přednášku o tradicích tohoto svátku.

Někdo přinesl k ohništi kromě jiného džbán s černými uhlíky. Jedna z bytostí, která byla jedním ze tří domluvených obřadníků, se na mě podívala a říká: "To si mám namazat na obličej?" Odpovídám: "Podle tradice se tak nalíčil ten, kdo při obřadu představoval Starého, tedy ducha našich předků." Bytost na to: "Přišlo to ke mně, tak tu výzvu neodmítám a s pokorou ji přijímám, natři mě." Uhlíky jsem rozmačkal mezi prsty a natřel její tvář. Při tomto líčení bylo zřejmé, že do bytosti přichází duch předků. Byl s pokorou přijat. (O bytosti, která se propůjčila Starému, tedy duchu předků, budu dále psát jako o Starém.)


Kruh okolo ohniště byl už zaplněn účastníky slunovratového obřadu. Starý si zul boty i přes to, že byla teplota byla okolo 4 st. C. Starý: "Potřebuji být výše." V ten okamžik jsem si vzpomněl na obřady Starého na Slovensku, kdy je vyzdvižen na vozembouchách čtyřmi chlapy. Letmým pohledem jsem zjistil, že nic, co by se dalo použít, v dosahu není. Přihlížejícím jsem začal vysvětlovat starozvyk, ve které je Veles zimním bohem a byl zpodobňován jako "Starý", tedy duch předků. Mimo jiné je Veles i divem či bohem světa zesnulých slovanů. Z kruhu vystoupili dobrovolníci, kteří zvedli Starého na svá ramena. Vzpomněl jsem si na nápěv Žiarislavovy písně Voláme Roda. Ta se ujala, a tak se Starý, nesen na ramenou dvěma junáky, začal pohybovat v kruhu okolo ohniště, v kterém čekala hranice na zapálení. Pak Starý požehnal položením ruky na jednotlivé hlavy, čímž požehnal jednotlivcům a jejich rodům. Bytost skrze sílu Starého vnímala jednotlivce i celé jejich rody, kterým bylo požehnáno. Po té Starý pronesl: "Vy jste Ti, kteří mě nesou na svých ramenou, a já musím být nad Vámi, abych Vás ochraňoval." Poté Starý sesedl na zem, kde ukloněním se poděkoval obřadnímu místu. Aby byl kruh dávání a přijímání celistvý, natažením rukou směrem ke Starému jsme mu poděkovali. Tak jako on požehnal nám, tak i my jsme požehnali jemu.

Samotný obřad oslavy zimního slunovratu pak začal očištěním lidí kouřem a Lugar obřadním vykřesáním ohně zažehl připravenou hranici. Za zpěvu písní jsme obešli Rabouň a ohni s osobním přáním obětovali bylinky. V přestávkách mezi obřadními písněmi jsme připíjeli z kohoutího čerpáku, s provoláváním dalších přání se připíjelo medovinou. Během dalších přestávek mezi písněmi jsem vyprávěl o starozvyku mrváně, který byl upečený pro tuto příležitost a také o zvyku hořícího dubového polene a věštění z jeho plamenů.

Při ukončování obřadu si Starý opětovně nechal začernit tvář, tak jako při jejím počátku, abychom se vrátili k původní síle toho všeho a obřad ukončili. Poslední slova Starého zněla: "Máte sílu unést i to, co unést nelze." Poté mě bytost požádala o sejmutí síly Starého, kterého jsem s poděkováním vrátil do obřadního ohně a celý obřad ukončil. Nikdo nečekal, že mezi náš přijde Starý a projeví se tak jak je známo z minulosti.


Děkuji Spolku Rabouň, jeho příznivcům, autoru fotek Pavlu Klegovi a autorce videa Ester Zmrzlíkové.

zdroj: Kračun na Rabouni 2024

31 října 2024

o Rodové aleji u Smiřic

Stromy a děti v propojení s krajinou


V malebném městečku Smiřice se zrodila krásná tradice, která propojuje nově narozené děti s přírodou a posiluje pouto mezi lidmi a krajinou. Každému dítěti, které se zde narodí, je zasvěcen strom v nově vysazené rodové aleji. Tato alej, plná života a naděje, se stává symbolem kořenů, růstu a vzájemné propojenosti.


Obřad zasvěcení


Samotný obřad zasvěcení probíhá v duchu přírodního náboženství, s úctou k Matce Zemi a k síle stromů. Prostor okolo stromu je obřadně očištěn kouřem. Rodiče s dítětem přistoupí ke stromu, který si před tím zasadili. Žrec či obřadník zatroubí na roh, zahraje na koncovou píšťalu nebo jiným způsobem pozve na místo žádoucího ducha či síly. Pak pronese slova požehnání, propojení dítěte se stromem a skrze něho i s okolním krajem a požádá o ochranu a sílu pro jeho životní cestu. Rodiče nebo přímo dítě strom symbolicky zalije vodou, jako první dar tohoto propojení. 



Propojení s krajinou


Tato tradice má hluboký význam pro propojení lidí s krajinou. Děti vyrůstají s vědomím, že mají v aleji "svůj" strom, o který se mohou starat a čerpat z něj sílu. Pravidelné návštěvy takové aleje posilují vztah k přírodě a k místu, kde se narodily. Alej se může stát místem setkávání a oslav, kde se lidé propojují s přírodou, krajem i mezi sebou navzájem.


Lepší život v krajině


Zasvěcení rodové aleje přináší do Smiřic nový rozměr života. Skrze toto spojení lidí a stromů se posiluje úcta k přírodě a zodpovědnost za krajinu. Děti vyrůstají s vědomím, že jsou součástí něčeho většího a že jejich činy mají dopad na svět kolem nich. Věříme, že tato tradice přispěje k harmoničtějšímu soužití lidí a přírody ve Smiřicích i v celém regionu.


Zasvěcení rodové aleje ve Smiřicích je krásným příkladem toho, jak lze propojit tradice s moderním životem a jak lze skrze úctu k přírodě budovat lepší budoucnost. Kéž tato tradice inspiruje i další obce a města k podobným aktivitám, které posilují vztah lidí k místu, kde žijí.



O Rodových alejích

Pojem "rodová alej" se v historických pramenech objevuje jen zřídka a jeho význam se může lišit v závislosti na kontextu. Obecně se dá říci, že rodová alej je alej stromů, která je nějakým způsobem spojena s konkrétním rodem, ať už symbolicky, nebo historicky. 


V lidových tradicích se stromy těšily velké úctě a symbolizovaly život, sílu a plodnost. S jejich sázením je spojeno mnoho zvyků a pověr. 


Je dobré si uvědomit, že v minulosti byl vztah lidí k přírodě mnohem užší než dnes. Stromy byly vnímány jako součást života a jejich sázení mělo hluboký symbolický význam. 



Výňatek z: Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 1/2021 (str. 12)


Staré odrůdy ovocných stromků, vpravené koncem března do úrodné půdy podél polní cesty od Obory směrem ke Skalici, symbolizují nové lidské životy, které byly "zasazeny" do našeho města.


Protože počasí konce března zcela odpovídalo počasí aprílovému, byly hrušně, švestky a meruňky rovnou symbolicky pokřtěny notnou dávkou deště. I přesto doufáme, že si rodiče odnesli příjemný zážitek. Společně se postarali o to, aby jejich potomek měl v této krajině své pomyslné kořeny. Větší děti, které pomáhaly, si odnesly nejen ponaučení, že ovocný strom neroste jen tak sám od sebe, ale také pořádnou nálož hlíny na svém oblečení.


Výsadba Rodové aleje patří ke starým tradicím, které se Český svaz ochránců přírody ve Smiřicích snaží postupně obnovovat (máme už za sebou Hromnice či Moranu). Proto se také obřad, dodatečně naplánovaný na polovinu června, ponese ve staroslovanském duchu a provede nás jím ceremoniář Petr Vosátka



Zmínky o dalších ročnících svěcení Rodové aleje:


Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 2/2021 (str. 19)


Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 2/2022 (str. 14)


Zpravodaj Smiřic, Rodova a Holohlav 2/2023 (str. 21) 



Tímto také děkuji Českému svazu ochránců přírody ve Smiřicích a Městu Smiřice za příležitost umožňující konání těchto obřadů zasvěcení rodové aleje. 


Věřím, že naše rodová alej bude nejen místem setkávání a vzpomínek pro naši rodinu, ale i příspěvkem k ochraně a rozvoji přírody v tomto regionu



Svatobor