Dnes jsem svým klukům ukázal šamanské bubnování. Šli jsme do lesa, já jim bubnoval a oni si našli svého zvířecího průvodce. Šimon to měl o něco divočejší, ale nakonec mu jeho průvodce poradil a zvířata dala sílu.
Z bubnování jsme jeli do Hypernovy. Kluci řekli, že jsou do elektra a že za mnou do potravin pak přijdou. Nakoupil jsem jablka, rohlíky a pár drobností a zaplatil. Kluci nikde. Vyhlížel jsem je, kde jsou, zda jsme se neminuli. Nemohl jsem je najít, popojížděl jsem nákupním vozíkem sem a tam. Před elektrem jsem je taky neviděl. Nákup jsem si dal do auta, které stálo v podzemní garáži. Vyšel ven a vyhlížel je, kde jsou. Nakonec jsem šel i do elektra podívat se, zda neokukují notebooky, nebo mobily, došel jsem až k regálům s televizemi, ale ani tam jsem je neviděl. Chodil jsem okolo pokladen sem a tam, Pomalu jsem ztrácel trpělivost, až jsem se nakonec rozhodl jít zpět do potravin. Kluky jsem tam nikde nenašel. Bylo tam málo lidí na to, abych je někde přehlédl. Začal jsem být zoufalý, protože od doby, kdy jsem zaplatil u poklady už uplynula dost dlouhá doba. Jako by se někam propadly bez jediné stopy. Jako by je někdo ukradl. Nebo že by vstoupili do jiné dimenze po tom bubnování? Přemýšlel jsem, kde mohou být, napínal všechny smysly. Mnohokrát jsem se byl podívat v podzemní garáži, zda třeba nečekají u auta, nebo zda je nezahlédnu u zeleniny, kde si obvykle dáváme sraz. Nikde nic. Ještě jsem se nepodíval na záchod, třeba se jim udělalo špatně! Když jsem šel na záchod tak kluci vyšli celý skleslí, z elektra. Nevěřil jsem svým očím, byli tu! Celí a zdraví. Podíval jsem se na čas placení u pokladny a čas, kdy jsem je našel. Trvalo to celou hodinu! Kluci se na mě smutně podívali a řekli něco o tom, že jsme se slovenskem prohráli hokej ...
Ano, byly v jiné dimenzi, v jiném prostoru :-))))
