„Zdravím Vás Sire Harrisi, bylo by ode mne nezdvořilé, kdybych Vám nepogratuloval ke zvolení prvním baronetem a členem parlamentu. Prý jste neměl žádného opravdového soupeře?“
„No víte pane Holmane, přeci jen obchodování s papírem na slávě nepřidá, kdyby jste se zúčastnil světové války tak jako já, mohl jste v letošních volbách třeba také uspět, ale to by jste musel kandidovat za správnou stranu, nikoliv za Stranu Práce.“
„Ať chcete či nikoliv naše Strana Práce má budoucnost, do loňska jsem byl členem městské rady v Middlesex a dnes jsem členem rady v Teddingtonu. Je pouze otázka času, kdy se dostanu výše. Ač mají Liberálové svou tradici myslím, že právě ta je nakonec položí na lopatky.“
„Myslím, že právě na názorech a činech Liberálů stojí naše království.“
„Co to, že jste dnes právě sem přišel sám bez manželky? Že by ji snad přemohla nějaká nemoc?“
„Moje žena se dala na uměleckou dráhu, tím je dnes nemocná. Sice své obrazy zatím nevystavuje, ale myslím, že není daleko ode dne, kdy bude znát její dílo celý civilizovaný svět. Víte že maluje pro toho šarlatána jak o něm psali v Timesech? Cesty umělců jsou prostě nevyzpytatelné. Však se podívejte. Sice to není žádný Monet, ale něco do sebe to má.“
„Myslíte že to má nějakou cenu?“
„Pro vás asi ne, přeci jen to není čistý papír, ale pro Spolek Kačerů to má nezměrnou cenu, dalo by se říci cenu pokladu …“